Speciální zesílené stropní nosníky v kombinaci s lehkými stropními vložkami lze výhodně použít při realizování stropu bez montážního podepření až do rozpětí místnosti 5600mm. Má to význam hlavně při rekonstrukcích objektů, kde původní strop se neasanuje, ale zachová např. z následujících důvodů: – není možné původní strop asanovat – z nějakého důvodu stavebník nechce původní strop asanovat kupř. místnost pod strop je využívána k bydlení. – stavebník chce nebo musí starý původní (historický) strop zachovat. Potom není jiná možnost než zrealizovat nový strop nad původním stropem, který však není dostatečně únosný na to, aby unesl tlak od montážního podepření nového stropu, který bude nad ním. Tehdy s výhodou využijeme montovaný strop, který není nutno montážně podpírat.

Situace s kvalifikovanou stavební pracovní silou je na Slovensku horší než před 20 lety. Předpokládám že podobná situace je i Čechách. Proč? Standardní slovenští stavební dělníci, kteří měli alespoň základní učňovské odborné vzdělání (zedník, tesař, klempíř…) a uměli číst stavební výkres se přesunuli za lépe placenou prací do Západní Evropy. Namísto nich se na Slovensko a do Čech přesunula nekvalifikovaná pracovní síla z Východu a Balkánu často nevyučená ve stavebním oboru. Z naší praxe to velmi silně pociťujeme na malých stavbách – hlavně rodinných domech. Kombinace stavební negramotnosti s neznalostí Češtiny (projektová dokumentace v Čechách je psána ve českem jazyce) dělá z těchto pracovníků neřízenou střelu. Téměř na každé stavbě se setkáváme s tím, že tito pracovníci mají problém se čtením a následně porozuměním základnímu stavebnímu výkresu. Tato jejich flustrace pak vede k tomu, že si stavební konstrukce udělají podle toho, jak to vědí a ne podle nakreslené projektové dokumentace ve výkresu.

Upozorňujeme na to individuální stavebníky téměř u každého projektu, kde víme, že investor není ze stavební oblasti a vše ponechává na „mistry“, kterým zpočátku bezvýhradně důvěřuje, protože ti všechno vědí, vždyť proč by ne, vždyť je to stavební firma.

Strop patří při stavbě rodinného domu k těm nejdůležitějším prvků z hlediska statiky, jelikož ho máme přímo nad hlavami. Chyba při realizaci stropu může mít i fatální následky. Proto našim zákazníkům poskytujeme realizační dozor na stavbě přímo ve formě návštěvy stavby, kde provedeme vizuální kontrolu: uložení stropu, montážního podepření stropu a uložení výztuže do stropu.

Pokud je stavba daleko od naší statický kanceláře, dozor realizuji formou zaslaných fotek a videí od našeho zákazníka. Tato forma elektronického dozoringu se nám velmi osvědčila a je prospěšná pro všechny 3 strany: zákazník, stavební firma a my-t.j. projektant a dodavatel stropu. Naším cílem je dodat zákazníkovi strop a zrealizovat jej tak, jak jsme jej naprojektovali, protože stavební konstrukce se nechová tak, jak je naprojektována, ale tak jak je ve skutečnosti zrealizována. Proto musí být zrealizována tak, jak je naprojektována.

Setkávám se s touto otázkou u zákazníků poměrně často, resp. je to někdy i jejich laické přesvědčení, že monolická železobetonová deska musí být „pevnější“ (odborně rozuměj: únosnější) než montovaný strop. Argument laické veřejnosti je: „monolitická deska je masivnější, je v ní více betonu, je těžší, tím pádem musí být pevnější“. Není to docela tak. Podstatné je, jaká výztuž je zabudována ve stropě. Všechny montované stropy které dodáváme mají zabudované předpjatou výztuž na rozdíl od monolitických stropů, které mají obyčejnou betonářskou výztuž. Předpjatá výztuž má vyšší pevnostní parametry, což se projeví hlavně u větších rozpětí stropů, kde monolické stropy mají již své limity a projevuje se u nich větší průhyb.

Dednění stropní konstrukce po celém obvodu, pokud je provedeno jako jednostranné bednění z desek, je neoblíbená činnost. Je to pracné, časově náročné a nákladné. K šalování po obvodu stropu používáme věncové cihly (pro zdivo o tloušťce 380-500 mm) nebo debnící XPS (pro zdivo o tloušťce 250-500 mm). Jak věncová cihla, tak debnící desky XPS plní dvě funkce v jednom: bednění a tepelnou izolaci věnce. Při práci s nimi prakticky nelze hovořit o běžném bednění (alespoň ne z hlediska pracnosti).