Často kladené otázky
Odpovídáme na vaše nejčastější dotazy.
Je monolický strop pevnější ?
Setkávám se s touto otázkou u zákazníků poměrně často, resp. je to někdy i jejich laické přesvědčení, že monolická železobetonová deska je „pevnější“ (odborně rozuměj: únosnější) než montovaný strop. Argument laické veřejnosti je: „monolitická deska je masivnější, je v ní více betonu, je těžší, tím pádem musí být pevnější“. Není to docela tak. Podstatné je, jaká výztuž je zabudována ve stropě. Všechny montované stropy které MY dodáváme mají zabudovanou předpjatou výztuž na rozdíl od monolitických stropů, které mají obyčejnou betonářskou výztuž. Předpjatá výztuž má vyšší pevnostní parametry, což se projeví hlavně u větších rozpětí stropů, kde monolické stropy mají již své limity a projevuje se u nich větší průhyb.
Na jak velké rozpětí jsou použitelné ?
Pracujeme pouze s montovanými stropy, které obsahují předpjatou výztuž. Díky tomu je lze použít na rozpětí, kde i klasické lité monolitické stropy mají své limity. Keramické nosníky mají max. délku 8 000mm t.j. umíme přestropit místnost se světlostí 7750mm bez vnitřní podpěry. Betonové nosníky mají max. délku 10 000mm t.j. umíme přestropit místnost se světlostí 9 800mm bez vnitřní podpěry.
Montážní podepření stropu
Během realizace je nutno každý montovaný strop podepřít. U stropů, které projektujeme a dodáváme je vzdálenost montážního podepření v době realizace stropu následující:
U keramických stropů je vzdálenost podpěrných linií (tregrů) 1750mm. Vzdálenost stojek nacházejícími se pod tregrama je max.1750mm. U betonových stropů je vzdálenost podpěrných linií (tregrů) 2000mm. Vzdálenost stojek nacházejícími se pod tregrama je max.1750mm. Délka podepření stropu je 28 dní a začíná běžet ode dne betonáže stropu.
Polomontovaný strop bez nadstavby: ano nebo ne?
Stropní nadbetonávku tvoří 4-8 cm vrstva betonu, která se používá k zakrytí (zalití) stropních vložek. Montované stropy bez nadbetonávky jsou pak stropy, které mají betonem zakrytý pouze prostor nad stropním nosníkem do úrovně horní hrany stropní vložky. Zde je několik důvodů, které byste měli zvážit při výběru stropu s/bez nadbetonávky.
- Strop slouží také jako pracovní plocha při zdění dalšího podlaží nebo při konstrukci krovu. U stropu bez betonové desky hrozí reálné nebezpečí poškození stropní vložky (např. pádem kladiva na stropní vložku). Vložky nejsou chráněny vrstvou betonu, na rozdíl od stropu s betonovou nadbetonavkou.
- Pokládka zděných příček na strop bez betonové nadbetonávky je možná pouze tam, kde je beton. Pouze v místech stropních nosníků.
- Prostorová tuhost konstrukce (i např. rodinného domu) je u vodorovných sil od větru a seizmicity u stropu s nadbetonávkou vyšší. To je z hlediska stability stavební konstrukce lepší a tím pádem je konstrukce bezpečnější.
- Nadbetonávka vytváří plošné rozložení zatížení na několik sousedních nosníků. Lokální bodové zatížení stropu bez nadbetonávky je pak problematické.
Bungalov se stropem nebo bez stropu?
Bungalow bez stropu – dnes stavební hit, ale jak je na tom ve skutečnosti. Podíváme se na to i ze statického hlediska.
Dnes velmi oblíbený typ rodinného domu.
- plošně rozlehlý
- s velkou sedlovou střechou
- vyžadující poměrně velký pozemek
- z energetického hlediska nepříliš vhodný (velká plocha obvodových stěn a neobyvatelné podkroví)
- nemá schodiště
- těší se velké oblibě, protože je pěkný na pohled
Tolik k jeho úvodu, ale teď k otázce.
V poslední době je trendem realizovat bungalov bez stropu t.z. tyto domy nemají pevnou stropní desku (monolitickou nebo keramickou). Mají pouze sádrokartonový strop zavěšený na příhradové konstrukci krovu. Stává se také i to , že v tomto typu domu nejsou střední nosné stěny, nosný je pouze obvod domu. Je to ve snaze architekta nebo stavebníka ušetřit na zdivu nebo umožnit variabilitu dispozice domu v budoucnu.
Dejte si však pozor, protože absence pevného stropu a vnitřních nosných stěn činí stavbu neúměrně „měkčí“ z hlediska horizontální prostorové tuhosti. Právě na to je třeba dávat pozor zejména v případě klimatických změn (častější bouřky nebo první tornáda i v naší zeměpisné poloze). V případě bungalovu je přinejmenším nezodpovědné do budoucna nemít tuhý strop (monolitický nebo keramický) a nahradit ho sádrokartonovým podhledem jen proto, že je to o něco levnější. A pokud jde o klima v samotném domě: sádrokartonový podhled místo pevného stropu také není žádná výhra. SDK na rozdíl od keramiky a betonu nemá akumulační schopnost (v létě chladit a v zimě hřát).
Je dřevěný trámový strop nejlevnější stropní konstrukcí?
Na první pohled ano. Ale aby měl statické, tuhostné, akustické, protipožární a akumulační vlastnosti srovnatelné s tuhou stropní konstrukcí vyžaduje to další pracovní úkony a dodatečný materiál. A právě to dělá z něho drahou konstrukci. Jde o průvlaky a věnce, které musí být před samotným kladením hranolů provedeny, protipožární SDK podhled, kotvení a izolace hranolů proti vlhkosti, tepelná izolace tvořící akustický útlum.
Konkrétní finanční kalkulaci dřevěného trámového stropu naleznete na této webové stránce v části Stropy-srovnání.
V projektu mám monolit a chci montovaný strop.
Mate v projektu monolitický strop a zjistili jste, že jeho realizace je pracná a ekonomicky nákladná. Uděláme vám změnu z vašeho monolitického stropu na montovaný strop. Kromě změny monolitické stropní konstrukce na montovaný keramický nebo montovaný betonový strop doporučujeme provést změny i v ostatních nosných prvcích tj. aby výztuž překladů, průvlaků a věnců byla kompatibilní se změněnou stropní konstrukcí. To vám uděláme v rámci změny stropu.
Spotřeba betonu při vylití montovaného stropu
Přibližná spotřeba betonu při vylití keramického nebo betonového montovaného stropu je přibližně 100 litrů čerstvé betonové směsi na 1 m2 stropu.
Nárůst cen konstrukční oceli a jeho vliv na výběr stropní konstrukce
Od 05/2021 do 09/2021 narostla cena betonářské výztuže o více než dvojnásobně. To má nezanedbatelný vliv na cenu monolitické stropní konstrukce. U staticky nenáročného stropu pro obyčejný rodinný dům tvoří betonářská výztuž 60kg/m3 a více. U domu o ploše stropu 150m2 a tloušťce stropu 18cm jde tedy o 1620kg výztuže. Keramický strop z přepjatých montovaných nosníků má nosné jádro také ze železobetonu resp. z předpjatého betonu. Nárůst ceny oceli se projeví také při zdražování oceli. Ovšem množství použité oceli je zde díky předpjaté výztuži ktorá má 3krát větší pevnost než klasická betonářská ocel menší. V konečném důsledku se tedy montované předpjaté stropy dostávají do cenové výhody při zdražování oceli na trhu.
Jaký montovaný strop zvolit?
Strop během výstavby slouží jako pracovní plošina pro výstavbu vyššího podlaží resp. výstavbu krovu. Na toto je nutno myslet také při výběru typu montovaného stropu. Není až tak důležité jestli montovaný strop bude z keramicky nebo z betonu, ale zda bude nebo nebude mít nadbetonávku nad stropními vložkami. Některým stavebníkům se líbí strop bez nadbetonávky (snad jen z toho hlediska, že když přijdou z práce domů namíchají za 2 míchačky a zabetonují si 1-2 nosníky svépomocí :)))) . Jiná výhoda zde není. Zalití vložek betonem o tloušťce min 50mm má nesporné výhody statické i praktické. Proto my montované stropy bez nadbetonávky nedoporučujeme, neprojektujeme ani nedodáváme na stavby.
Rekuperace v montovaném stropě
Rozvody rekuperace umíme umístit v rámci konstrukční tloušťky samotného montovaného stropu. Umíme navrhnout montovaný strop tak, aby stavebník nemusel provádět sádrokartonový podhled jen kvůli tomu, aby skryl rozvody rekuperace. Statický návrh stropu uděláme s přihlédnutím k tomuto požadavku. Při ceně SDK podhled cca 1100 Kč za m2 jde o nemalou úsporu (z finančního hlediska se prakticky vytváří další strop).
Šalování obvodu polomontovaného stropu
Dednění stropní konstrukce po celém obvodu, pokud je provedeno jako jednostranné bednění z desek, je neoblíbená činnost. Je to pracné, časově náročné a nákladné. K šalování po obvodu stropu používáme věncové cihly (pro zdivo o tloušťce 380-500 mm) nebo debnící XPS (pro zdivo o tloušťce 250-500 mm). Jak věncová cihla, tak debnící desky XPS plní dvě funkce v jednom: bednění a tepelnou izolaci věnce. Při práci s nimi prakticky nelze hovořit o běžném bednění (alespoň ne z hlediska pracnosti).
Jaká je nosnost keramického stropu?
Jaká je nosnost keramického stropu? Jak velkou nosnost může takový keramický strop mít? Tuto otázku dostáváme často. Odpověď je jednoduchá: unese tolik, kolik potřebujete. Únosnost prefabrikovaného stropu, ať už keramického, nebo betonového, je navržena pro předpokládané zatížení, které bude na strop působit:
- zatížení od osob a nábytku na stropě (např. pro obývací pokoje je to plošné zatížení 200 kg/m2)
- zatížení od příček zděných na stropě (např. příčka o tloušťce 115 mm vyvolá lineární zatížení 360 kg/m)
- zatížení od krovu působícího na strop (např. sloupek podpírající krov může působit bodovou silou až 5 tun)
- zatížení od vrstev zelené střechy (např. extenzivní zelená střecha cca 250 kg/m2)
- zatížení od sněhu
- a mnoho dalších možných zatížení
Všechna potenciální zatížení je třeba zohlednit při návrhu stropu. To je úkolem statika-nás. Navrhneme strop tak, aby všechna zatížení působící na strop byla spolehlivě přenesena přes strop na stěny nebo překlady.
Prakticky každý monolitický železobetonový strop v rodinném domě lze nahradit prefabrikovaným keramickým stropem.
Kontaktní formulář
V případě zájmu o cenovou nabídku nás neváhejte kontaktovat přes kontaktní formulář.